Iveta Jebáčková-Lažanská – Venkovní ustájení koní v souladu s přírodou

Původně jsem si myslela, že to s koupí téhle knížky vydržím. Že to vydržím a počkám si, až vyjde anoncovaná kniha o kopytech od stejného nakladatele a hezky pěkně si je objednám pod stromek obě najednou. Jenomže pak jsem na tu „pitomou“ knížku narazila v jezdeckých potřebách a kráva jsem si ji prolistovala. No, jako nešlo ji tam nechat … a to jsem normálně ohledně odpírání si koupě knih poměrně disciplinovaná osoba.

Neváhám tuhle knihu nazvat biblí venkovního ustájení. Je tam totiž snad fakt všechno, na co si vzpomenete a nejspíš i věci, na které si nevzpomenete. Pokud zrovna někdo z vás buduje ustájení pro svoje koně, je to povinná četba. Dozvíte se, jak to s celoročním pobytem koní venku vlastně je. Co potřebujete, co smíte, co nesmíte. Jak si usnadnit práci a jak svým koním zpříjemnit život.

Kniha má 27 oddílů – takových jakoby ucelených kapitol. Hned na začátku se dozvíme, co je to základní výběh, jak bojovat s blátem, čeho se přidržet při konstruování přístřešku, aby v něm kůň byl rád, neboť jak jsme si jistě všimli, nejedná se o zvíře jeskynní, tudíž nevyhledává temná doupata a hluboké nory, ale chce mít přehled. A jsou tu zmíněny, ale vlastně nejen zmíněny, spíše podrobně osvětleny další a další záležitosti: napájení, krmelce, umístění solných lizů a minerálních samoobslužných barů, systémy ohrazení, správný management pastvin – světe div se, sebrat bobky není jediná péče o naše „koňotrávníky“. Na své si přijdou i tzv. „zahradní úchylové“ naučí se totiž kompostovat …pokud to tedy ještě neumí … zakládat zvýšené záhony, vysazovat větrolamy a živé ploty, osazovat suché zídky … ty se tu také naučí stavět a spoustu dalších a dalších věcí. To by byla kategorie „zahradních úchylů“. Stále to ovšem není vše, myšleno je také na „zahradní fanatiky“, pro ty je zde kapitola o lesních zahradách. A úplně nejlepší na tom všem je, že do toho je tak strašně krásně a šikovně zakomponováno to, proč jsem si tuhle knížku koupila – a to jsou koně. A nebo jsou ty zahrady zakomponovaný do těch koní … já nevím, ale zkrátka to moc pěkně funguje. Já prostě uvěřila tomu, že to člověk může mít doma hezký, i když tam má dva neúnavné producenty hoven a bláta. 

Tahle kniha je jednoduše natřískaná radami, tipy, návody, doporučeními, ale i varováními, čemu se vyhnout. Výpravnost až neuvěřitelná, hromada skvělých barevných fotek, neotřelý formát, kvalitní papír. A lidi, víte co? Ta ženská umí fakt psát. De fakto odborná publikace, a nenudíte se ani pikovteřinu. Jo, ale teda jednu maličkost bych autorce vytkla … chybí zde varování, že jakmile knihu otevřete, začnete přesouvat tuny imaginární (a nejen imaginární) zeminy, štěrku, písku a kamení. A teda upřímně řečeno, taky ta kniha trochu zhoršuje syndrom „furttonenídostdobrý“. Ale pozor, zmínka o tom, že jakmile si nastěhujete koně, už se všechny úpravy stíhají krapet hůře, tu je. 

Ale co už, jednou jsem si to koupila, otevřela jsem to, přečetla jsem to, tak teď musím trpět. A až to budu mít všechno hotový, tak pojedu ven!  

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *