Se separační úzkostí … takové to, že je kůň nerad bez druhého koně … jsem se kvůli Síse hodně natrápila. Prostě jsem si myslela, že když nechce jít ven a pak je venku nervózní, je to z toho důvodu, že by radši chtěla být doma s ostatními koňmi. Mno a byla jsem z toho tak nešťastná, že jsem začala experimentovat.
Předně jsem zjistila, že sice Sísa nemá jiskřičky v očičkách, když se rozhodnu jít ven, ale nijak taky neprotestuje, tudíž jsme nejdříve začaly pozitivkově a pozitivně chodit před barák. A pak kousek dál před barák … na louku. A na louce furt nervózně popocházela, ne, že by to chtěla obrátit rovnou domů, „jenom“ byla hrozně na játra. Pro mě jasná separačka, potvrzená tím, že občas zařehtala. Jenomže jsem náhodou zjistila, že to dělá i když tam není sama. Aha, byla to nervozita z toho, že je všude plno trávy a ona se prostě nemohla rozhodnout, kam dřív. Tákže tu máme chronickou nerozhodnost pro bagatelizátora koňského chování převlečenou za separační úzkost.
A to není všechno.
Modelová situace dvě. Půjdu s tebou, půjdu s tebou hrozně ráda ven. Jenom mi pro všechno na světě nedávej ohlávku a sedlo. Teda jako sedlo mi klidně dej, já proti tomu fakt nic nemám, ale teda za vrátka s ním nejdu. Proč sedlo? Mno, nejspíš se někdy v minulosti zapsalo jako signál pro „nevím, kdy to skončí“, bez něj se totiž vyráží poněkud ochotněji. A ohlávka? Tak to už jsem zjistila naprosto přesně, ta je totiž jasným signálem toho „nemůžeš to otočit“. Ne, že by to Sísa někdy udělala, asi prostě jenom miluje tu možnost. Tákže tu máme obavu ze ztráty kontroly opět převlečenou za separační úzkost.
K zajímavému závěru jsem došla dvojím oddělovacím experimentem, jako výsledek z celé akce vyplynula závist převlečená za separačku. Inu, to se nechá jeden kůň doma, druhý se vezme za ohradu a tam se nechá stát. Mno a světe div se, ten kůň co má žalář, to zvládá docela obstojně, jasně, čumí. Ale nepoletuje a nesnaží se na sebe upoutat pozornost pokusem o vyrobení si nějakého úrazu. Mno, ale co se stane, když se oddělenec nechá, aby si cpal pupek trávou? To se začne v ohradě hystericky pobíhat a do toho se vydávají divné zvuky, něco mezi řehtáním a frkáním.
Mno, nepřipisuju koním lidské vlastnosti … jenom prostě na „holky“ trochu lidsky nahlížím. A jako jo, Sísa fakt nechce zůstávat doma sama, ale ven chodí sama poměrně ráda… asi že jí nikdo nemůže užírat ze všeho toho zelena nebo co…