Jak vyrobit pověru

Návod 1

O krok zpět…a nebo o několik

Učila jsem couvání. Učila jsem ho nejprve tak, že jsem couvala vedle koně, dávala mu target pod bradu a on měl za úkol target následovat. Šlo to pěkně. Po několika lekcích jsem změnila svou pozici…postavila jsem se před koně, zamáchala rukou, ve stylu jako když odháním mouchu, a naznačila vykročení…jupí…máme couvnutí. Přidáme si couvnutí beze mě (já jenom máchám). Dáme dva? Dáme tři kroky? Dva se povedly, jdeme na tři! Dáme dva…a nic, to kopyto kůň stojí a kouká. Odháním rukou fiktivní mouchu a nakláním svoje tělo směrem ke koni, div na hubu nepadám…kůň naoplátku zamáchá hlavou a couvne další dva kroky. Jupí! Funguje to! Pro jistotu to ještě zopakujeme, aby se to do příště nezapomnělo. Krok. Krok. Máchnutí. Koňomáchnutí. Krok. Krok. Krok. Takhle pěkně několikrát. A zmetek je na světě. Máme vyrobené couvání s máchnutím hlavou po druhém kroku. 

Návod 2

Shaping je fajn, ale může se změnit v peklo

Učila jsem stoupnutí na podložku. Přední nohy nahoru, vždyť to znáte. A protože jsem měla načtenou kupu odborné literatury, shlédnutou spoustu videí a jsem v tréninku zvířat fakt dobrá, rozhodla jsem se, že tuhle jednoduchou věc naučím tvarováním…navíc se mi líbí, jak slovo „šejping“ zní, když o něm mluvím nahlas. Vzala jsem paletu, vzala jsem klikr, vzala jsem mrkev, koně jsem nevzala, šel sám. Jsem chytrá, vím, že se shaping musí dobře naplánovat…je to jasný, jak vyleze na paletu kliknu, odměním…musí se to dělat po malých krocích, však jo, je to jeden krok, docela malej. Jdeme k paletě. Následuje hra před paletou, za paletou. Stojíme, koukáme na sebe. Neklikám, není proč. Stojíme. Neklikám. Stojíme. Nervozita stoupá. Zuřivý kůň hrábne na paletu – podložku a já ochytračená videem, na němž vystupuje Franta Šusta, zajásám „Ano! Je to noha! Supér!“ Jsem mistr „šejpingu“ a klikám hrábnutí na paletu. Kůň nepříčetně hrabe, já jásám, že to je noha. Jásala jsem tak dobře a tak dlouho, že to je noha, že máme zuřivé hrabání na paletu.

Návod 3

Věci naučené shapingem si zvíře pamatuje dobře…a dlouho

Paleta se špatně přenáší, nevejde se do tašky a člověk občas potřebuje přední koňskou nohu někam dostat…za tímto účelem jsem pořídila apartní černou rohožku, která se dá jednoduše srolovat a přenést kamkoli. Paletu umíme, co je na rohožce o tolik jiného. Viděla jsem i cizojazyčná videa…to půjde. Pokládám rohožku, kůň chvátá ke mně, ukážu na rohožku. Nejprve ji očichává…nehrabe (poučení z předchozího tréninku)…klikám, krmím, zdá se, že pomalu pochopuje, o co se mi jedná, přibližuje nohy k podložce…klikám…ale co to, než mi informace došla z oka do mozku a pak do ruky, stihnul kůň jedno mocné parádní hrábnutí až rohožka odlétla metr za něj. Nevadí, zkusíme to znovu…tentokrát se daří, stojí na rohožce. A znovu, odhození rohožky, a stojíme na rohožce. Odhození. Stojíme. Ještě párkrát zopakovat…a máme parádní trik odhození rohožky při stoji na třech nohách metr za sebe s následným nacouváním na rohožku.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *