Nejnenáviděnější koňočinnosti

Je spousta aktivit, které člověk tak nějak více, nebo méně, nebo vůbec a nebo k smrti vůbec nemusí. A to i při pěstění činností, které má jinak docela rád. Rozuměj chov koní. Přináším top fájf, teda vlastně six, mých nejvíc nejnenáviděnějších koňočinností. Schválně, kde se protneme… Lovení ledu – oblíbená zimní činnost. Skvěle prokrví horní… Pokračovat ve čtení Nejnenáviděnější koňočinnosti

Koupila jsem si coba…

…aneb výčet typických povahových znaků plemene na základě pozorování jedince. Koupila jsem si irského coba, teda, on je to gypsy cob, teda ona to je vlastně cobka a zaujalo mě na ní několik věcí, kterými můj druhý kůň nedisponuje, pravda, druhý kůň je elegantní rozumná dáma … i když taky praponík.  Mno, a čeho jsem… Pokračovat ve čtení Koupila jsem si coba…

Začátek lekce…určuju já!

O existenci určitých pravidel v „R+ prácisezvířaty“ jsem měla nějaké to povědomí, už když jsem si kupovala první klikr. Byly to takové ty věci, že koně nenaučíme žebrat, kousat a že není dobré učit hřebce vzpínání tzv. zachycením. Byla jsem král! Při své óbrblbosti jsem měla docela štěstí na koně. Kobyla z odměn stejně nadšená… Pokračovat ve čtení Začátek lekce…určuju já!

Jak opravit „manners“

 Jak „manners“ spolehlivě destruovat jsme si ukázali v minulém příspěvku. Co“manners“ jsou, je tam zmíněno také. Tak rovnou pojďme na to, jak tuhle záležitost nepokazit a případně ji opravit, když se nám porouchá.  1) Neodměňujme omylem. To je taková ta situace, kdy jsme někde s koněm, něco nám spadne na zem, zpravidla jídlo, kůň si toho všimne… Pokračovat ve čtení Jak opravit „manners“

Jak jsem to udělala, aby kobyla dávala nohy, jak chci já.

 A jak jsem se u toho chovala neeticky. Někdy. Když jsem si Ambi koupila, měla jsem ji nějakou dobu ustájenou „vpryči“, než jsem dostavěla ohradu, abych mohla obě holky přestěhovat (Ambi a Sisinku). Mno a měla jsem pro nebožačku majitelku „vpryčového“ ustájení dva úkoly, jednak aby se o Ambi hezky starala (to byla malina) a… Pokračovat ve čtení Jak jsem to udělala, aby kobyla dávala nohy, jak chci já.

Čtyři způsoby, jak snadno a rychle rozbít „manners“

V první řadě je potřeba vědět, co to ten „manners“ vlastně je…teda, ne že by se to nedalo spokojeně destruovat bez patřičných vědomostí…Jedná se v zásadě o slušné stolování. V restauraci nebudete srkat polévku, vcucávat špagetu (s odkápnutím omáčky … asi ani bez, ale to je jedno), nebudete dělat kolem jídla odpornosti a nechutnosti, nebudete… Pokračovat ve čtení Čtyři způsoby, jak snadno a rychle rozbít „manners“

Jak se pastevní náhubek stane nejlepší věcí na světě … nebo alespoň druhou nejlepší

Pastevní náhubek alias košík je super udělátko. Lepší koukat na koně s košíkem než na koně s laminitidou. Lepší koukat na koně s košíkem než na koně, co vypadá jako kredenc a má špeky na zádech „dohranata“. Tohle je potřeba si uvědomit. Košík není zloduch, košík je pomocník! Pochopitelně, našeho koně  jeho štíhlá linie moc nezajímá,… Pokračovat ve čtení Jak se pastevní náhubek stane nejlepší věcí na světě … nebo alespoň druhou nejlepší

Tlustý, tlustý kůň aneb co pomůže vyhnat špeky

Je to prosté, je to jednoduché. Za prvé musíte snížit příjem a za druhé musíte zvýšit výdej.Primitivní. Jenže jak na to, když …následuje asi tak pět set argumentů, proč to nejde. Teď nechám stranou všechny zdravotní strašáky a koňské civilizační nemoci související s ne zrovna šlank linií…prostě jenom pár věcí, co mi pomohly trochu zhubnout… Pokračovat ve čtení Tlustý, tlustý kůň aneb co pomůže vyhnat špeky

Jak to zařídit, aby nás pamlskožrout nesežral i s keckama?

1) Nepadají z nás pamlsky jen tak, když do nás kůň dloubne.  2) Hlídáme emoce. Snažíme se koně moc nenapružit, teda … co se dožadování žrádla týče, a když už se nám to z nějakého důvodu povede, tak se ho snažíme zklidnit. Jak? Mno, to záleží… Já používám „zapnutí seeking“ vychytám si něco, co při… Pokračovat ve čtení Jak to zařídit, aby nás pamlskožrout nesežral i s keckama?

Můj život s tlustoprdem

 Ideální samozřejmě je paddock paradise na pětihektarovým pozemku, nejlépe v kopci a pak ještě tak osm hodin času denně na péči, kterou hodláme tlustoprdům věnovat. No, jenomže tohle je ve většině případů fakt sci-fi. Proto první doporučení zní, když si jdete koupit koně, nekupujte haflinga, welshe, irského coba, norika, poníka, u něhož je nejistý otec… Pokračovat ve čtení Můj život s tlustoprdem