To, že budu mít koně u baráku, mi bylo naprosto jasný od začátku. Nejdřív jsem sice měla Sísu v ustájení, ale nebylo to nic čistě komerčního. Režim byl takový, že jsem tam musela každý den. Pokud mi do péče o tlustoprdku tzv. něco vlezlo, poprosila jsem holky, aby mi nakrmily … což obsahovalo i to, že nakrmily ostatní koně, posbíraly nadílku ve výběhu, dolily vodu, naplnily sítě senem a tak, prostě to některý den nebyla „teamwork“, ale „partteamwork“. Problém byl v tom, že člověk nemůže sedět na dvou židlích a já potřebovala pracovat hlavně na svých pozemcích a ne se starat o cizí koně a ustájenou tlustoprdku. Tak jsem začala budovat a připravovat se na stěhování. Co jsem všechno řešila?
1) Je potřeba si hodně dobře rozmyslet, jestli to člověk fakt chce, jestli na to má a nejen finančně… to jsem dělala asi tak dva roky. Každá varianta má svoje plusy a mínusy. Holt prostě mě buď baví jezdit, nebo mě baví mít koně. Koho baví výhradně jezdit, může se mu stát, že až si přestěhuje koně domů, bude zklamaný.
2) Musí se sehnat místo. Někdy se prostě stane, že se člověk musí odstěhovat. Já bych Sísu do řadovýho baráku prostě nenarvala, mno. Jako průjezdem na dvorek by asi prošla, ale ten dvorek má „bajvoko“ 100 metrů čtverečních, to na koně fakt není. Takže člověk sleduje realitky, píše na obce, lustruje katastr…zkoumá přístupové možnosti, napojení na komunikace a tak. Až se nakonec odstěhuje do jinýho okresu.
3) Jakmile máme místo, máme napůl vyhráno. Protože už jsme vyřešili, jestli půjdeme do nájmu, nebo se zadlužíme a koupíme si vlastní pozemek. Taky už jsme tím pádem zjistili, že na daném pozemku lze chovat koně, sousedi nebudou pindat kvůli smradu a mouchám, protože jsme je obešli a řekli jim o svém záměru a tak vůbec. Prostě v tuhle chvíli jsme páni.
4) Potřebujeme zázemí, jak pro koně, tak pro sebe. U nás to začalo stavbou ohrady (teda, nejdřív se musel vykácet nálet, co v té ohradě byl, než ještě byla ta ohrada, jestli mi rozumíte), do pásky bych herky nedala, na to jsou moc podnikavý. Pak je potřeba postavit nějakou boudu … ne že by ji kobyly využívaly, ale zákon je zákon. Mno, a nějaký zázemí pro lidi, nářadí a takovej ten bordel, co ke koním člověk potřebuje. Tohle u nás byla ta méně příjemná část, protože jsme potřebovali stavební povolení … ale o tom jindy.
5) Musíme něčím krmit a to něco potřebujeme nějak uskladnit. Takže seno, plachta, palety … kdo nemá seník, zná tyhle vopruzy dost důvěrně. Naštěstí pro mě jsme již dříve společnými silami u koní s holkama vydumaly, jak mít seno a neshnít ho. Super.
6) Je potřeba pořešit vodu. Pokud se voda bude vozit, je potřeba vymyslet, co dělat, když se podělá auto … kór když člověk jezdí feldou, žejo.
7) Hnůj. Super komodita. Za rok ho jeden kůň nadělá několik kubíků. Takže je potřeba vymyslet, co s ním budu dělat. Takže zajistit auto s tažným a vozejk pro případný odvoz na skládku, domluvit odběr od maloodběratelů, založit mega zahradu s plantážema zeleniny. Prostě hnůj nemůže jen tak jako ležet prostě. Nesmí se to.
8) Sehnat další koně, minimálně jednoho … jako není to dogma, ale se Sísou by to jinak nešlo. U nás tenhle bod předběhl a urychlil body 3)-6)
9) Založit hospodářství. Tak to šlo docela rychle, to jsem od úřadů snad ani nečekala. Do týdne bylo hotovo. A ani jsem nemusela zvednout zadek ze židle.
10) Stěhovací papíry pro koně. Prostě se musela nabrat krev, nechat vyšetřit na anémii a mohlo se začít s převozem. Naočkováno jsem měla, takže s tím problém nebyl.
11) Domluvit převoz – akce kulový blesk se vším všudy. Blila jsem asi tak třikrát. Nespala jsem snad tejden.
12) Hrozně důležitý je mít štěstí. Když máte štěstí, podaří se vám třeba hned vedle pozemků, kam jste odstěhovali koně s výhledem, že budete vegetit v maringotce, sehnat za pár šlupek zděnou chatku.
Ten pocit, když koně vyložíte a odvedete do ohrady … tak ten je fakt super. Ten je potřeba si ho pořádně užít, protože pak to začne. Zjistíte, že potřebujete víc zpevněných povrchů, že by se hodilo světlo, protože se začíná stmívat čím dál tím dřív, zjistíte, že kopyta by se taky lépe strouhala někde pod střechou. Pak by bylo dobré oplotit stromy, co jsou ve výběhu, aby z nich něco zbylo. A ještě by to chtělo tohle a tamto. Ale my ty herky z baráku nedáme!